|
|
Polar ferrocene phosphines with nitrogen-containing linkers
Navrátil, Michal ; Štěpnička, Petr (vedoucí práce) ; Dostál, Libor (oponent) ; Horáček, Michal (oponent)
Název práce: Polární ferrocenové fosfiny s dusíkatými spojovacími skupinami Autor: RNDr. Michal Navrátil Vedoucí práce: prof. RNDr. Petr Štěpnička, Ph.D., DSc. Abstrakt: Tato disertační práce popisuje tři série můstkovaných ferrocenových fosfinů odvozených od aminoferrocenu. První skupinu tvoří homoanulární α- a β-aminofosfiny 1-3. α-Aminobis(fosfin) 1 byl připraven fosfa-Mannichovou reakcí z aminoferrocenu a (difenylfosfino)methanolu, přičemž bis(fosfin) vznikal bez ohledu na počáteční stechiometrický poměr reaktantů. Posléze byla látka 1 použita jako ligand v reakcích s prekurzory kovů 10. a 11. skupiny. Zatímco s kovy 10. skupiny bylo připraveno pět komplexů [MX2(1-κP)] (M/X = Ni/Cl, Pd/Cl, Pd/Br, Pd/I, Pt/Cl) se čtvercovou geometrií na kationtu kovu, komplexy s kovy 11. skupiny vykazovaly rozmanitější geometrie od lineární v [Au2Cl2(1-κP)] přes cyklický komplex [Au2(1-κP)2][SbF6]2 po sérii tetraedrických komplexů [M(1-κP)2][X] (M/X = Cu/BF4; Ag/SbF6; Au/SbF6). Většina připravených látek byla charakterizována cyklickou voltametríí, kde první oxidační děje odpovídají oxidaci ferrocenu. Pro volný ligand a [PdCl2(1-κP)] byly tyto výsledky potvrzeny DFT výpočty. Monofosfin 2 byl také připraven fosfa-Mannichovou reakcí, ale výchozím aminem byl N-methylaminoferrocen. Následné reakce s palladnatými prekurzory...
|
|
|
Syntéza a charakterizace bidentátního P,N-donorového ferrocenového ligandu
Rezazgui, David ; Schulz, Jiří (vedoucí práce) ; Hulla, Martin (oponent)
Název práce: Syntéza a charakterizace bidentátního P,N-donorového ferrocenového ligandu Autor: Bc. David Rezazgui Katedra: Katedra anorganické chemie Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jiří Schulz, Ph.D. Abstrakt: Hlavním cílem této práce byla příprava a charakterizace ferrocenového ligandu 4-[1'-(difenylfosfino)ferrocen-1-yl]morfolinu (látka 3), který na rozdíl od strukturně podobných látek nabízí větší geometrickou flexibilitu. Geometricky přizpůsobivý ferrocenový skelet může mít pozitivní účinek v některých aplikacích ligandu, například při jeho použití jako složky katalyticky aktivních komplexů. V průběhu přípravy fosfinoaminu 3 byly syntetizovány dvě nové látky, chráněný amin 1 a morfolinový derivát 2. Dále za účelem stanovení bazicity pomocí přímé skalární interakce 77 Se s 31 P byl připraven selenid 4. Příprava látky 1 zahrnovala fosfinylaci 1,1'-dibromferrocenu, oxidaci získaného 1-brom-1'-(difenylfosfino)ferrocenu sírou, azidaci a následnou redukci. Morfolinový derivát 2 byl poté syntetizován cyklizační reakcí s bis(2-chlorethyl)etherem. Fosfinoamin 3 byl získán odchráněním látky 2 Raneyovým niklem. Selenid 4 byl připraven reakcí s KSeCN. Veškeré nově připravené látky byly charakterizovány NMR a transmisní IČ spektroskopií a ESI hmotnostní spektrometrií. Látky byly také podrobeny elementární analýze k...
|
|
|
Polar phosphinoferrocene ligands with hydrocarbyl bridges
Zábranský, Martin ; Štěpnička, Petr (vedoucí práce) ; Dostál, Libor (oponent) ; Šebesta, Radovan (oponent)
Nová syntetická cesta k hybridním fosfinoferrocenovým ligandům nesoucím methylenovou spojku vychází z fosfinoferrocenového betainu 3-(N,N,N-{[1'-(difenylfosfino)- ferrocenyl]methyl}dimethylamonium)propan-1-sulfonátu (2), který je dostupný z 1- (difenylfosfino)-1'-(N,N-dimethylaminomethyl)ferrocenu (XIX) alkylací 1,3-propansultonem. Betain 2 po nukleofilní substituci sodnými alkylsulfináty (alkyl = methyl, fenyl, 4-tolyl) poskytuje příslušné fosfinoferrocenové sulfony 4. Koordinační chemie [1'- (difenylfosfino)ferrocenyl]methyl(methyl)sulfonu (4a) byla zkoumána v komplexech se zinečnatým kationtem. Byly tak získány pouze nerozpustné smíšené koordinační polymery obecného vzorce [MZnX3(4a)(MeOH)]n (M/X = Na/Br, K/Br, Na/I) nebo šestijaderný komplex [Li2Zn2Br6(4a)2(MeOH)4(H2O)]. Byly připraveny dva izomerní homology 1'-(difenylfosfino)ferrocen-1-karboxylové kyseliny (Hdpf, II), viz. kyselina 1'-(difenylfosfino)ferrocenyloctová (HIIa) a kyselina 1'- [(difenylfosfino)methyl]ferrocen-1-karboxylová (HIIb), a jejich koordinační preference byly studovány v jejich palladnatých komplexech. Tyto komplexy byly připraveny reakcí různých (acetylacetonáto)palladnatých prekurzorů s příslušnými kyselinami za současného uvolnění acetylacetonu. Zatímco ligand IIa- koordinuje palladnatý kation v P,O-chelatujícím...
|
|
|
Syntéza a charakterizace bidentátního P,N-donorového ferrocenového ligandu
Rezazgui, David ; Schulz, Jiří (vedoucí práce) ; Hulla, Martin (oponent)
Název práce: Syntéza a charakterizace bidentátního P,N-donorového ferrocenového ligandu Autor: Bc. David Rezazgui Katedra: Katedra anorganické chemie Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jiří Schulz, Ph.D. Abstrakt: Hlavním cílem této práce byla příprava a charakterizace ferrocenového ligandu 4-[1'-(difenylfosfino)ferrocen-1-yl]morfolinu (látka 3), který na rozdíl od strukturně podobných látek nabízí větší geometrickou flexibilitu. Geometricky přizpůsobivý ferrocenový skelet může mít pozitivní účinek v některých aplikacích ligandu, například při jeho použití jako složky katalyticky aktivních komplexů. V průběhu přípravy fosfinoaminu 3 byly syntetizovány dvě nové látky, chráněný amin 1 a morfolinový derivát 2. Dále za účelem stanovení bazicity pomocí přímé skalární interakce 77 Se s 31 P byl připraven selenid 4. Příprava látky 1 zahrnovala fosfinylaci 1,1'-dibromferrocenu, oxidaci získaného 1-brom-1'-(difenylfosfino)ferrocenu sírou, azidaci a následnou redukci. Morfolinový derivát 2 byl poté syntetizován cyklizační reakcí s bis(2-chlorethyl)etherem. Fosfinoamin 3 byl získán odchráněním látky 2 Raneyovým niklem. Selenid 4 byl připraven reakcí s KSeCN. Veškeré nově připravené látky byly charakterizovány NMR a transmisní IČ spektroskopií a ESI hmotnostní spektrometrií. Látky byly také podrobeny elementární analýze k...
|
|
|
Polar phosphinoferrocene ligands with hydrocarbyl bridges
Zábranský, Martin ; Štěpnička, Petr (vedoucí práce) ; Dostál, Libor (oponent) ; Šebesta, Radovan (oponent)
Nová syntetická cesta k hybridním fosfinoferrocenovým ligandům nesoucím methylenovou spojku vychází z fosfinoferrocenového betainu 3-(N,N,N-{[1'-(difenylfosfino)- ferrocenyl]methyl}dimethylamonium)propan-1-sulfonátu (2), který je dostupný z 1- (difenylfosfino)-1'-(N,N-dimethylaminomethyl)ferrocenu (XIX) alkylací 1,3-propansultonem. Betain 2 po nukleofilní substituci sodnými alkylsulfináty (alkyl = methyl, fenyl, 4-tolyl) poskytuje příslušné fosfinoferrocenové sulfony 4. Koordinační chemie [1'- (difenylfosfino)ferrocenyl]methyl(methyl)sulfonu (4a) byla zkoumána v komplexech se zinečnatým kationtem. Byly tak získány pouze nerozpustné smíšené koordinační polymery obecného vzorce [MZnX3(4a)(MeOH)]n (M/X = Na/Br, K/Br, Na/I) nebo šestijaderný komplex [Li2Zn2Br6(4a)2(MeOH)4(H2O)]. Byly připraveny dva izomerní homology 1'-(difenylfosfino)ferrocen-1-karboxylové kyseliny (Hdpf, II), viz. kyselina 1'-(difenylfosfino)ferrocenyloctová (HIIa) a kyselina 1'- [(difenylfosfino)methyl]ferrocen-1-karboxylová (HIIb), a jejich koordinační preference byly studovány v jejich palladnatých komplexech. Tyto komplexy byly připraveny reakcí různých (acetylacetonáto)palladnatých prekurzorů s příslušnými kyselinami za současného uvolnění acetylacetonu. Zatímco ligand IIa- koordinuje palladnatý kation v P,O-chelatujícím...
|
|
| |
|
|
Strukturní charakterizace vybraných náhodných proteinových sekvencí s vysokým obsahem neuspořádanosti
Ptáčková, Barbora ; Hlouchová, Klára (vedoucí práce) ; Šilhán, Jan (oponent)
Nepatrná část prakticky nekonečného sekvenčního prostoru dosáhla během evoluce obrovské funkční rozmanitosti proteinů. Jako nejpravděpodobnější předchůdci dnešních proteinů jsou díky konformační rozmanitosti a funkční promiskuitě považovány vnitřně neuspořádané proteiny (IDPs), které nezaujímají plně definovanou trojrozměrnou strukturu. Jak se však tyto proteiny dále vyvíjely do mnohdy rigidních a vysoce specializovaných proteinových struktur? Tato evoluční trajektorie nachází největší podporu v teorii indukovaného foldu, podle které byl vývoj struktury zprostředkován interakcí a koevolucí primordiálních nestrukturovaných proteinů s různými kofaktory či molekulami RNA. Ačkoli jsou některé náhodné sekvence z přírodou nevyužívaného sekvenčního prostoru také schopny tvořit funkční proteiny se sekundární a terciální strukturou, jako vhodnější kandidáti pro vývoj struktury a funkce se dnes zdají být náhodné sekvence s vysokým obsahem neuspořádanosti, které mají nižší tendenci k agregaci. Právě vybrané náhodné proteinové sekvence s vysokým obsahem neuspořádanosti byly v této práci strukturně charakterizovány pro jejich další využití při evolučních studiích. Na základě předchozí studie v naší laboratoři byly vybrány tři arteficiální proteiny z knihovny náhodných sekvencí. Ty byly v předkládané práci...
|
|
| |
host ::
RSS.